Výroba mýdla za tepla (HP)

Mýdla vyrobená za tepla, horkým procesem, nabízí nekonečné možnosti. Můžeme do nich “nacpat” mnohem více přísad, dokonce i takové, které do procesu za studena dát nemůžeme nebo jen velmi obtížně (alkoholové tinktury, pryskyřice). Můžeme si vybrat, které suroviny se potkají s hydroxidem a které ne. “Vaření” takových mýdel je krásný proces a dneska vás tímto procesem provedu, krok po kroku. 

Teoretický text je doplněn fotkami a videi z výroby. 

Rozdíl mezi výrobou za tepla a za studena

Hlavní rozdíl je, že u výroby za studena, lijeme mýdlo do formy ve fázi stopy, kdy je zreagováno jen několik málo procent hydroxidu. Saponifikace (zmýdelnění) tedy probíhá až ve formě během gelové fáze. Cokoliv co přidáme do olejů nebo do stopy se stejně potká s hydroxidem (to nemusí být nutně špatně!). Nadbytek tuků nazýváme podlouhováním – viz téma na týden Přetučnění/podlouhování

Podrobně výrobu za studena najdete zde: Výroba mýdla metodou za studena

Zatímco u výroby za tepla mýdlo ve fázi stopy začneme zahřívat, necháme proběhnou gelovou fázi a plníme mýdlo do formy až po gelové fázi, jakmile je dokončena saponifikace a veškerý hydroxid je zreagován. Ve chvíli, kdy zreaguje veškerý hydroxid, můžeme přidat přetučnění a další účinné látky, které už hydroxid neohrozí. 

Množství vody při výrobě mýdla za tepla (HP)

Problematika vody v mýdle je podrobně zpracovaná 
v tématu na týden Množství vody v mýdle

U výroby za tepla neřešíme, jak rychle půjde mýdlo do stopy ani jak ochotně jde do gelové fáze. Teplota během horkého procesu je nad 75°C. 

Zde ale řešíme je, aby mýdlo bylo dostatečně “tekuté” i během gelové fáze a my s ním mohli hezky pracovat. Proto se voda většinou příliš neredukuje a zde se odvozuje od váhy olejů.

Začátečníkům doporučuji začít s vyšším množstvím vody, aby se jim usnadnila práce a manipulace s hmotou. Postupně je vhodné vodu redukovat, aby mýdla nebyla příliš měkká a nedeformovala se při zrání. Takže u začátečníků doporučuji držet se kolem 30 – 38 % vody od váhy olejů (na 1 kg olejů dáme 300 – 380 g vody) a postupně vodu snižovat, jak získáte více zkušeností. Ono během výroby se část vody odpaří. Takže reálně je v mýdle potom vody méně.

Je metoda za studena šetrnější k surovinám?

Velká část výrobců mýdle tvrdí, že metoda za studena je k surovinám šetrnější než výroba za tepla (protože se mýdlo “vaří”).

Pojďme se na to podívat ze širšího hlediska. 

Pokud chceme tvrdit, že díky výrobě za studena, uchráníme oleje před vyšší teplotou, pak by naše mýdla nesměla projít gelovou fází, kdy teplota stoupá k až 75°C. Navíc pokud používáme rafinované tuky (RAF), pak je tento argument naprosto lichý. A i když bychom použili oleje lisované za studena, pak se musíme zamyslet, jak vlastně takové lisování za studena (LZS) vypadá. Označení LZS nám říká jen tolik, že během lisování nebylo dodáno teplo a ani semena nebyla zahřívána/pražena. Jenže, když se oleje lisují, díky tlaku, který je vyvíjen v lisu na semena, se lis a semena samovolně ohřívají! A to klidně na teplotu přesahující 100°C. Takže tolik k teplotě.

A když se zamyslíme… je to ve výsledku stejně jedno, protože tuky použité k výrobě mýdla slouží hlavně k tomu, aby se z nich stalo mýdlo a umyly nás. Teplota u výroby mýdla obecně není ten největší problém. Hydroxid je, troufám si říci, mnohem zásadnější “ničitel” 🙂 

A tady se dostáváme k hydroxidu. U CP nejsem schopni ovlivnit, co se potká nebo nepotká s hydroxidem. Ani tím, že něco přidáme do stopy, to neuchráníme před hydroxidem! Pokud toto někdo tvrdí, nerozumí průběhu saponifikační reakce a jeho tvrzení jsou nepravdivá. Občas to tvrdí i profi výrobci nebo ti, kteří pořádají kurzy či píší články o mýdlech, což se smutné. Je to totiž zastaralá informace, která byla K. Dunnem v jeho knize vyvrácena.

Takže u CP máme teplotu i hydroxid. U HP máme také teplotu i hydroxid, ale my díky “vaření” mýdla dosáhneme stavu, kdy v mýdlové hmotě už není žádný hydroxid a můžeme zde přidávat účinné látky, které by buď hydroxid přeměnil (bylinné maceráty,vzácné oleje, atp)  nebo by výrazně urychlily reakci (alkoholové tinktury, pryskyřice atp). 

Když bych to měla shrnout, obě metody mají své výhody a nevýhody. 

Metoda za studena je zajímavá v tom, že si můžeme s hmotou ve stopě dlouho hrát a tvořit různobarevná mýdla s krásnými vzory.

                                                                                                                                                       

 Metoda za tepla má pro mě obrovskou výhodu v tom, že mohu vyrobit  mýdlo nabušené surovinami, které se nepotkají s hydroxidem. Krása jde stranou 🙂 

Recept na mýdlo 

40 % mandlový olej RAF (280 g)

35 % bambucké máslo RAF (245 g)
20 % BIO palmojádrový olej RAF (140 g)
5 % lanolin bez pesticidů (35 g)
________________________________
700 g olejů 

NaOH 97,5 g (+ 12 g na neutralizaci kyseliny citronové)
Voda 210 g (30 % od váhy olejů)

Přísady: 

Kys. citronová 21 g + navýšení NaOH 12 g

Hedvábí 5 g / 700 g olejů

Přetučnění – 105 g – 15 % od váhy olejů

• meruňkový ole LZSj 45 g
• kakaové máslo RAW 40 g
• jojobový olej LZS 20 g

Soapmakingfriend si můžete zvolit mezi přetučněním a podlouhováním. A kalkulačka vám sama vypočte kolik máte dát přetučnění po dovaření mýdla. Bohužel nemůžeme zde v jednom mýdle kombinovat podlouhování i přetučnění (někdy to může být záměr a někdo nedává podlouhování 0% ale třeba 2%, aby měl jistotu, že všechen hydroxid zreaguje).

U SoapCalc zadáváte podlouhování 0 – 2 % a poté si dopočítáte přetučnění. Například chce přetučnění 10 % tak si spočítáte 10 % od váhy olejů. Takže na 1 kg ti bude 100 g přetučnění. 

Přetučnění si můžeme zvolit libovolné. U HP máme tu výhodu, že přesně tyto tuky zůstanou nezreagované – takže můžeme dodat i nějaké vzácnější nebo lisované za studena. Pokud dáváme do přetučnění i pevné tuky, můžeme si dovolit dát vyšší přetučnění, protože nám to tolik neovlivní měkkost mýdla. Třeba sprchová másla se dělají tak, že 50% mýdla tvoří přetučnění s převahou pevných tuků, nejčastěji másel (bambucké, kakaové).

Doporučuji prostudovat
Přetučnění vs podlouhování 
Sprchová másla – zde v článku si určitě projděte videa, je zde znovu ukázaný proces výroby mýdla za tepla. 

Glycerin 50 g – 7% od váhy olejů

Zvyšuje hydratační vlastnosti mýdla. 

Jogurt sušený – 15 g / 700 g olejů

Mezi jeho hlavní benefity řadíme obsah proteinů, které hydroxid denaturuje na aminokyseliny, které působí příznivě na pokožku a pomáhají jí regenerovat. Dále obsahuje cukry, které zvyšují pěnivost mýdla a dodávají pěně na stabilitě.

Aloe vera šťáva 50 g / 700 g olejů

Působí protizánětlivě, regeneruje a zvlhčuje pokožku.  

Celý recept zde: https://www.soapmakingfriend.com/recipes/60171.hp-t%C3%A9ma-na-t%C3%BDden

Pracovní postup výroby mýdla za tepla

1. Rozpustíme si ve vodní lázni odvážené pevné tuky.

2. Připravíme si roztok hydroxidu.

3. Odvážíme si tekuté oleje k rozpuštěným pevným tukům.. 

4. Směs pevných tuků a tekutých olejů nijak nechladíme, její teplota může dosahovat klidně 60°C

5. Přes sítko vlijeme do olejů roztok hydroxidu, který také nechladíme. Zde nemusíme dodržovat teploty. Jednoduše jakmile se rozpustí pevné tuky, přidáme k nim tekuté a přes sítko do nich vlijeme roztok hydroxidu.

6. Jakmile dosáhneme stopy, vlijeme hmotu do pomalého hrnce nebo do nádoby, kterou vložíme do vodní lázně nebo do trouby. Vždy musíme nádobu s mýdle zakrýt, aby mýdlo neosychalo a neodpařovalo se příliš vody.

Je dobré mít pomalý hrnec, vodní lázeň, troubu již předehřátou. Teplotu hmoty během výroby za tepla udržujeme kolem 75 – 90°C Čím vyšší teplota, tím je mýdlo více tekuté a lépe se s ním pracuje. Jakmile teplota klesne, mýdlo okamžitě začíná tuhnout – přestává být v gelové fázi.

Mýdlo v nádobě zahříváme a čekáme, než celé projde gelovou fází. Zbytečně neodkrýváme pokličku, nemícháme mýdlem. Tato fáze trvá cca 20 – 40 minut. 

7. Jakmile máme celé mýdlo progelované, poprvé promícháme a můžeme zkontrolovat bezpečnost. Nejlépe pomocí roztoku fenolftaleinu. Většinou v tuto chvíli ještě není reakce úplně dokončena. Proto po krátkém, rychlém promíchání nádobu opět přikryjeme a necháme dalších 20 – 30 minut reagovat.

Měření pH mýdla a jak poznat bezpečné mýdlo

8. Opět promícháme a zkontrolujeme bezpečnost, pokud ještě fenolftalein zrůžoví, počkáme dalších 20 – 30 minut a postup opakujeme, dokud není fenolftalein čirý. Pokud mýdlo “vaříme” už dvě hodiny a déle a FF stále růžoví, je vhodné přidat 2 – 3 % tuku od váhy olejů, aby doreagoval zbylý hydroxid. Pravděpodobně jej bylo nadbytek – Jak se to stane? SAP hodnoty v kalkulačce jsou orientační a při podlouhování 0% (tedy chceme aby vše zreagovalo) může dojít k tomu, že nezreaguje vše a defakto budeme mít podlouhování -1%, například. Proto někteří mydláři dávají podlouhování u HP 2 % a pak ještě přetučnění. 

Jakmile FF přestane reagovat s hmotou a zůstane čirý, přidáme přetučnění a další složky, které máme přichystané (tinktury, jogurt, med, EO atp).

Pořádně promícháme/promixujeme a plníme do formy – není čas ztrácet čas.

Pozor!
Éterické oleje přidáváme až jako úplně poslední do lehce vychladlé hmoty (75°C max) rychle promícháme a okamžitě plníme do formy. 

9. Po vychladnutí můžeme mýdlo hned nakrájet. Doporučuji ale počkat alespoň 24 hodin, mýdlo bude pevnější a bude se lépe krájet. 

10. Zrání mýdla trvá v závislosti na receptu a použitém množství vody 2 – 4 měsíce, jako u CP mýdel. 

ZRÁNÍ MÝDEL 

     POZOR! pH není jediný faktor ovlivňující zralost mýdla!!! HP mýdla musí také zrát. A pokud obsahují více vody, pak dokonce déle, než CP!!! 

     Co se děje při zrání? V první řadě se odpařuje voda a tvoří se tzv. mýdlová mřížka. Mýdlo se stává pevnější, jemnější k pokožce, pěnivější a odolnější. Takže pH přesněji tedy zreagování veškerého hydroxidu opravdu není jediný faktor.

Jak dlouho nechat mýdlo zrát a za jakých podmínek?

Po nakrájení je vhodné mýdlo uložit na suché, vzdušné místo bez přístupu slunečních paprsků. Doba zrání se liší recept od receptu.

Optimální teplota zrání je kolem 18 – 22°C – pokud ovšem v létě takovou teplotu nelze zajistit, nepůjdeme se kvůli tomu oběsit   Je třeba volit v létě to nejchladnější, suché a dobře větrané místo, kde nesvítí sluníčko. 

Déle zrají mýdla s vyšším procentem nenasycených mastných kyselin (s větším množstvím tekutých olejů), které pomaleji zmýdelňují a dávají měkčí mýdla. 100% olivové mýdlo je dobré nechat zrát alespoň 6 měsíců, lépe rok.

      Klasická vyvážená mýdla (cca 50 % pevných, 50 % tekutých olejů) by měla zrát minimálně jeden měsíc. Toto je naprosté minimum.

 Mýdla zrající dva měsíce a déle jsou o mnoho kvalitnější. Já mladší mýdla dvou, tří měsíců nepoužívám. Nejraději mám mýdla stará půl roku a více. 

Čím déle mýdlo zraje, tím je odolnější proti rozmáčení/slizovatění

a také je příjemnější, pěnivější a šetrnější k pokožce!

Vyplatí se počkat si