Když se mýdlo nepovede…
Ne vždy se mýdlo podaří podle našich představ. Pokud je bezpečné a neobsahuje nezreagovaný hydroxid, pak se jedná pouze o estetickou vadu. S tím se doporučuji smířit a nic s mýdlem nevymýšlet.
Pokud ovšem nastane situace, kdy je mýdlo nebezpečné (obsahuje nezreagovaný hydroxid), pak takové mýdlo je třeba předělat. Opravení/předělání mýdla se nazývá rebatch a návod na něj najdete v následující kapitole.
Teď se ale pojďme podívat na nejčastější nezdary při výrobě mýdla.
SODNÝ PRACH
Sodný prach nebo taky popel, vzniká na povrchu mýdla, kdy nezreagovaný hydroxid z mýdla reaguje se vzduchem (přesněji s oxidem uhličitým) za vzniku uhličitanu sodného (sody).
Projevuje se bílým popraškem na povrchu mýdla.
Jedná o kosmetickou vadu a na funkci to nemá vliv 🙂 Jelikož je soda zásaditější může u velmi citlivých jedinců dojít k lehkému podráždění, ale při prvním namydlení se soda odmyje a je pak je klid.
Pro ty, kteří používají k testování bezpečnosti mýdla fenolftalein – se sodou reaguje a barví ji dorůžova. Není třeba se děsit – během zrání by se to mělo srovnat, není to problém.
Pokud už takové mýdlo se sodou máme, můžeme ji buď jednoduše odmydlit nebo okrájet. Pokud nám sodný prach vznikl na zdobeném vršku mýdla, je možné mýdlo napařit nad párou a sodný prach tím odstranit.
Jak zajistit, aby sodný prach nevznikl vůbec?
1) Zabránit přístupu vzduchu
Přikrýt mýdlo, zabalit do folie, prostě zajistit, že se k němu nedostane vzduch. Toto je asi nejjistější způsob, jak zabránit vzniku sodného prachu.
2) Snížit množství vody v receptuře
Snížením vody – 2:1 a méně – nejen zabráníme vzniku sodného prachu, ale hotové mýdlo bude pevnější, odolnější.
3) GEL, GEL a zase GEL
Pokud mýdlo neprojde gelem, tak i při snížení vody pod 2:1 se sodný prach tvoří, proto je třeba zajistit gelovou fázi.
Tato tři opatření se mi osvědčili nejvíce, ideálně v kombinaci.Tedy mýdlo s nižším obsahem vody, pořádně zakryté folií a zajistit, aby prošlo gelem.
Více v článku Sodný prach aneb mýdlo s bílým povlakem – co s tím?
GLYCERINOVÉ ŘÍČKY
V mýdle během saponifikační reakce vzniká glycerín.
Pokud nastane situace, kdy je v mýdle dostatek vody a mýdlo prochází gelovou fází při vyšší teplotě, mohou se objevit glycerinové říčky.
Jedná se pouze a jen o estetickou vadu. Není třeba se znepokojovat.
Kdy se glycerinové říčky objevují nejčastěji?
1) Velké množství vody
Pokud v mýdel máme vody více než poměr 2:1
2) Když mýdlo prochází gelem při vysoké teplotě nebo nerovnoměrně chladne
3) K vzniku glycerinových říček napomáhají některá barviva
Oxidy (titaničitý, zinečnatý) často pomůže ke vzniku nebo zvýraznění glycerinových říček.
Při obsahu vody v poměru 2:1 (voda:hydroxid) je velmi malá pravděpodobnost, že dojde ke vzniku glycerinových říček.
BUBLINKY V MÝDLE
Bublinky se v mýdle projevují jako malé dutinky do 1 mm. Jsou prázdné, nic z nich nevytéká a jedná se pouze o estetiku.
Do mýdla je můžete vmíchat mixérem během výroby nebo se mohou objevit až během gelové fáze, jako první znak přehřátí mýdla. Ale i v tomto případě se jedná pouze o vadu na kráse.
PŘEHŘÁTÍ MÝDLA
Během saponifikační reakce se uvolňuje energie v podobě tepla. Pokud se toho tepla uvolní najednou hodně a/nebo je dodáváno z venčí, pak může dojít k přehřátí mýdla.
Přehřátí mýdla má několik fází. Někdy jde jen o estetický problém, jindy je to horší a mýdlo se musí předělat. Já rozlišuji následující fáze přehřátí.
BUBLINKY
Jste si jistí, že jsem do mýdlové hmoty nepřimíchali vzduch, ale při krájení se stejně objevily na řezu bublinky. Ty vznikají během gelové fáze, kdy teplota vzroste nárazově a nerovnoměrně v mýdle. Je to jen estetika.
OPOCENÉ MÝDLO a MOZEK MIMOZEMŠŤANA
Mýdlo se doslova opotilo. Na jeho povrchu vystoupily kapičky tekutiny. V tomto případě je to ještě ok a mýdlo bývá bezpečné. Tekutina se většinou do 48 h zpátky vsákne do mýdla. U mýdla vlevo – srdíčka – si můžete také všimnout zvlnění povrchu mýdla -ztv. mozek mimozemšťana. Pokud se vám mýdlo začne v troubě potit, zastavte troubu a lehce ji vyvětrejte. Zabráníte dalšímu přehřívání.
PRASKLINA NA POVRCHU MÝDLA
Pokud probíhá prudká reakce a navíc dochází k velkému ochlazování vršku mýdla (mýdlo není z hora dostatečně izolované), může dojít k jeho prasknutí. Velmi často se toto objevuje u mýdel s vysokým obsahem kokosového oleje – mýdla na praní.
Většinou jde pouze o estetickou vadu.
KAPSY/JESKYNĚ V MÝDLE A VOLNÁ TEKUTINA
Tak tohle už je průšvih jak vrata. Pokud při krájení objevíte v mýdle jakékoliv kapsy z tekutinou, je to špatně a takové mýdlo nebude bezpečné a je třeba ho předělat. Bez debat.
Pokud si všimnete mýdel na fotkách, mají jedno společné. Hnědou barvu. Proč? Zkuste chvilinku přemýšlet….
Hnědá barva v mýdle vzniká nejčastěji z přísad, které obsahují cukr, který se díky teplotě změní na karamel 🙂 Tato mýdla obsahovala med, oves nebo pyré z sladké zeleniny (dýně, batát atp).
A tady jak vypadá test FF na mýdlu, které se velmi přehřálo.
Na fotce vidíte jak mýdlo déle nakrájené (tmavě hnědá), tak čerstvý řez bez oxidace (okrová). Stejně tomu tak je i u medu.
JAK ZABRÁNIT PŘEHŘÁTÍ MÝDLA?
Nejčastěji dochází k přehřátí, když do mýdla použijeme přísady, které urychlují reakci a tím mýdlo zahřívají rychleji – cukr, med, mléčné produkty, pyré atp. Taková mýdla nedáváme gelovat do trouby, ale pouze do deky.
Nedávejte mýdlo do trouby na plech nebo jinou velmi vodivou podložku. Nejlépe jej dejte na tvrdou lepenku nebo dřevěné prkénko.
Pokud dáváte mýdlo do trouby, vždy zkontrolujte, zda trouba opravdu hřeje na teplotu, kterou jste nastavili. Některé trouby neumějí teploty pod 60-70°C a můžete dopadnout i takto….aneb, když mýdlo vyvře z formy.
TIP od Včelařky 🙂
Pokud máte bezkontaktní teploměr, tak teplotu mýdla v troubě snadno můžete kontrolovat.
Povrch mýdla by neměl přesáhnout 70 – 75°C. Ideální teplota povrchu mýdla je 65-70°C.
Využijte možnost stát se členem Klubu za výjimečnou cenu.
AKCE platí už jen do 26.12.2025!
S slevovým poukazem klub25 získáte členství s 25% slevou!
Klikněte na odkaz níže, vložte kupon a vyberte si variantu nejvhodnější pro vás
a získejte informace o výrobě mýdel, které jinde nenajdete.